Zkušební doba je důležitou součástí, kterou může obsahovat každá pracovní smlouva. Slouží zaměstnanci i zaměstnavateli k tomu, aby si ověřili, zda spolupráce funguje. Pokud jedna ze stran zjistí, že podmínky nejsou vyhovující, je možné pracovní poměr během zkušební doby ukončit snadněji než po jejím skončení.
Délka zkušební doby
Zákoník práce stanovuje maximální délku zkušební doby na tři měsíce u běžných zaměstnanců a šest měsíců u vedoucích pracovníků. Zkušební doba musí být sjednána písemně a její délka nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru, pokud je smlouva na dobu určitou.
Ukončení pracovního poměru během zkušební doby
Během zkušební doby může pracovní poměr ukončit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, a to i bez uvedení důvodu. Ukončení musí být provedeno písemně a doručeno druhé straně. Výpovědní lhůta v tomto období neplatí, což poskytuje oběma stranám flexibilitu.
Výhody a nevýhody
Pro zaměstnavatele je zkušební doba příležitostí prověřit schopnosti zaměstnance. Zaměstnanec si naopak může ověřit, zda mu pracovní prostředí vyhovuje. Nevýhodou může být vyšší nejistota a možnost rychlého ukončení pracovního poměru bez klasické výpovědní lhůty.
Příklad z praxe
Zkušební doba má v pracovním právu obdobnou funkci jako například při uzavírání obchodních smluv zajišťujících výkup bytů. Obě strany si chtějí být jisté, že podmínky budou fungovat férově a bez komplikací. Pokud se objeví problémy, je lepší je řešit hned na začátku, než později.
Shrnutí
Zkušební doba poskytuje zaměstnanci i zaměstnavateli možnost ověřit, zda spolupráce funguje podle očekávání. Její délka a podmínky musí být vždy písemně sjednány a dodrženy. Pokud se během této doby ukáže, že pracovní vztah není vhodný, lze ho ukončit jednodušeji a bez složitých postupů.