Služební cesty a pracovní smlouva – co musí zaměstnavatel zajistit

Mnoho zaměstnanců se během výkonu práce setká se služebními cestami. Každá pracovní smlouva může obsahovat ujednání o tom, zda je zaměstnanec povinen služební cesty absolvovat. Pokud smlouva tuto povinnost neobsahuje, je nutné, aby zaměstnanec s vysláním na cestu souhlasil.

Práva zaměstnance na služební cestě

Zaměstnanec má při služební cestě nárok na cestovní náhrady. Patří sem zejména stravné, úhrada jízdních výdajů a případně náklady na ubytování. Zaměstnavatel je povinen tyto výdaje uhradit, pokud se cesta uskutečnila na jeho pokyn a v souvislosti s výkonem práce.

Jak je to s dopravou

Zaměstnavatel může určit, jakým dopravním prostředkem zaměstnanec cestu absolvuje. Často se využívá vlastní auto zaměstnance nebo služební vůz. V takovém případě je nutné hradit náklady spojené s provozem a palivem. Pokud zaměstnanec použije dálnici, je zaměstnavatel povinen uhradit i dálniční známku, protože jde o součást cestovních výdajů.

Časté chyby při vysílání na služební cesty

Mezi časté chyby patří opomenutí dohody o místě výkonu práce nebo chybějící potvrzení o schválení služební cesty. Zaměstnanec by měl mít vždy písemné potvrzení, že cestu koná na základě pokynu zaměstnavatele, aby mohl nárokovat cestovní náhrady.

Shrnutí

Služební cesty jsou běžnou součástí mnoha zaměstnání. Zaměstnavatel má povinnost zajistit úhradu všech nákladů, které s cestou souvisejí, a zaměstnanec má právo na odpovídající kompenzaci. Správně nastavená pravidla ve smlouvě a dodržování zákonných podmínek chrání obě strany a předchází nedorozuměním.