Konkurenční doložka a povinnost mlčenlivosti patří mezi nejdůležitější ochranné prvky v pracovních smlouvách, zejména v pozicích, kde zaměstnanec přichází do kontaktu s citlivými informacemi, obchodními tajemstvími nebo databázemi klientů. Zákoník práce striktně upravuje podmínky, za kterých lze konkurenční doložku sjednat, a zároveň vymezuje hranice, které nesmí zaměstnavatel překročit. Pokud doložka nesplňuje zákonné požadavky, je neplatná a nelze ji vymáhat.
Mlčenlivost se týká ochrany interních informací, know-how, postupů a obchodních strategií. Na rozdíl od konkurenční doložky platí nejen po dobu trvání zaměstnání, ale často i po jeho skončení, a to bez nároku na finanční kompenzaci.
Co je konkurenční doložka a kdy ji lze sjednat
Konkurenční doložka je dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ve které se zaměstnanec zavazuje, že po skončení pracovního poměru nebude vykonávat výdělečnou činnost shodnou nebo konkurenční činnosti svého dosavadního zaměstnavatele. Zákon stanoví, že:
- doložka může trvat maximálně 12 měsíců,
- zaměstnavatel musí poskytovat peněžité vyrovnání nejméně 50 % průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc trvání zákazu,
- zaměstnanec nesmí být omezován nad míru, která je nezbytná k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele.
Konkurenční doložka tedy není běžný nástroj, který lze dát do každé pracovní smlouvy. Musí existovat reálný důvod, například přístup zaměstnance k citlivým obchodním informacím.
Nároky zaměstnance v rámci konkurenční doložky
Zaměstnanec má za závazek nekonkurovat nárok na finanční kompenzaci. Tato náhrada se vyplácí měsíčně, pokud se strany nedohodnou jinak. Pokud zaměstnavatel neplatí, může zaměstnanec závazek porušit, protože zaměstnavatel nesplnil svou povinnost.
Doložka může být odvázána od konkrétních činností nebo od působení v určitém teritoriu. Musí být ale formulována jednoznačně, jinak je neplatná.
Kdy je konkurenční doložka neplatná
K neplatnosti dochází nejčastěji tehdy, když:
- zaměstnavatel neposkytuje alespoň 50% finanční kompenzaci,
- doložka zakazuje více, než je nutné,
- není jasně definována konkurence,
- zákaz trvá déle než 12 měsíců,
- zaměstnanec neměl přístup k informacím, které by odůvodňovaly potřebu doložky.
Soudy často ruší doložky, které zaměstnavatelé sjednávají plošně bez reálného důvodu.
Povinnost mlčenlivosti – rozdíly oproti konkurenční doložce
Povinnost mlčenlivosti chrání interní informace, know-how, obchodní strategie, osobní údaje klientů nebo ekonomické výsledky firmy. Zaměstnanec nesmí tyto informace sdělovat třetím osobám ani je využívat ve vlastní prospěch.
Hlavní rozdíly oproti konkurenční doložce:
- není omezena na 12 měsíců, může trvat i po skončení pracovního poměru,
- nevyžaduje finanční kompenzaci,
- je vynutitelná i bez sjednání formou samostatného dodatku,
- může být součástí pracovního řádu nebo vnitřních směrnic.
Povinnost mlčenlivosti se týká širokého okruhu informací a její porušení může znamenat náhradu škody nebo okamžité zrušení pracovního poměru.
Jak správně formulovat konkurenční doložku a mlčenlivost
Pracovní smlouva nebo dodatek by měl obsahovat zejména:
- přesný popis zakázané konkurenční činnosti,
- geografické vymezení zákazu,
- dobu trvání doložky,
- výši a podmínky výplaty kompenzace,
- definici obchodního tajemství a citlivých informací,
- sankce při porušení povinností.
Čím konkrétnější je znění, tím menší je riziko neplatnosti.