Každá pracovní smlouva musí jasně uvádět, jak se stanovuje nárok na mzdu a dovolenou, protože právě tyto dvě složky patří mezi základní práva zaměstnance. Přesto mnoho lidí nezná přesné podmínky, za jakých vzniká nárok na volno, příplatky či odměny.
Znalost pravidel chrání zaměstnance před nesprávným postupem zaměstnavatele a zároveň pomáhá oběma stranám vyhnout se zbytečným sporům.
Nárok na mzdu podle pracovní smlouvy
Mzda je peněžité plnění, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za vykonanou práci. Výše mzdy a způsob její výplaty musí být uvedeny přímo v pracovní smlouvě nebo ve vnitřním mzdovém předpisu zaměstnavatele.
Zákoník práce stanoví, že mzda nesmí být nižší než minimální mzda, která je závazná pro všechny pracovníky v České republice. Nad rámec minimální mzdy může být sjednána i mzda zaručená, která závisí na složitosti a odpovědnosti vykonávané práce.
Zaměstnavatel je povinen vyplácet mzdu pravidelně, nejpozději do konce následujícího měsíce po vykonání práce. Mzda se zpravidla vyplácí převodem na účet nebo v hotovosti na pracovišti.
Složky mzdy
Mzda může mít několik složek:
- základní mzdu,
- osobní ohodnocení,
- prémie a odměny,
- příplatky za práci přesčas, v noci, o víkendu nebo ve svátek.
Každá z těchto částí musí být v pracovní smlouvě nebo vnitřním předpisu přesně popsána. Pokud by nebyla specifikována, zaměstnanec by mohl mít potíže s prokazováním svého nároku.
Ochrana mzdy
Zákoník práce chrání mzdu velmi přísně.
Zaměstnavatel ji nesmí snižovat bez souhlasu zaměstnance a nesmí ji zadržovat.
Pokud není mzda vyplacena do 15 dnů po splatnosti, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr a zároveň má nárok na náhradu mzdy.
Mzda je rovněž chráněna před neoprávněnými srážkami. Zaměstnavatel smí provádět srážky pouze v zákonem stanovených případech, například kvůli exekuci nebo záloze na daně.
Nárok na dovolenou
Na dovolenou má nárok každý zaměstnanec, který pracuje v pracovním poměru. Od roku 2021 se nárok počítá podle odpracovaných hodin, nikoliv dnů.
Základní výměra činí nejméně 4 týdny za kalendářní rok, zaměstnavatel může poskytovat i více. Zaměstnanci ve veřejné správě mají obvykle nárok na 5 týdnů, pedagogičtí pracovníci dokonce na 8 týdnů.
Pokud zaměstnanec odpracuje jen část roku, nárok na dovolenou se poměrně krátí.
Čerpání dovolené
Dovolenou určuje zaměstnavatel podle provozních potřeb, ale měl by přihlížet i k přání zaměstnance. Termín dovolené musí být oznámen nejméně 14 dní předem.
Pokud zaměstnanec onemocní nebo nastoupí mateřskou či rodičovskou dovolenou, čerpání dovolené se přeruší a zbytek lze vyčerpat později.
Nevyčerpanou dovolenou nelze nahrazovat finanční náhradou, pokud pracovní poměr trvá. Výjimkou je pouze ukončení pracovního poměru, kdy zaměstnanec dostává proplacený zbytek nevyčerpané dovolené.
Příplatky a odměny
Kromě základní mzdy má zaměstnanec nárok na příplatky – například:
- 25 % mzdy za práci přesčas,
- 10 % za práci v noci,
- 10 % za práci o víkendu,
- 100 % náhrady mzdy při práci ve státní svátek.
Zaměstnavatel může poskytovat také nenárokové odměny nebo bonusy, ale ty musí být udělovány podle jasně stanovených pravidel.
Povinnosti zaměstnance
Zaměstnanec má povinnost docházet do práce, dodržovat pracovní kázeň a plnit úkoly podle pokynů nadřízeného. Pokud tyto povinnosti poruší, může to mít vliv na jeho odměňování nebo nárok na prémie.
Praktické doporučení
Při podpisu pracovní smlouvy se vždy ujistěte, že obsahuje jasné informace o výši mzdy, její splatnosti, druhu práce a nároku na dovolenou. Nejasně formulované smlouvy mohou vést k nedorozuměním a ztrátě práv zaměstnance.
Další návody, jak správně sepisovat smlouvy a dodatky, najdete na webu kupni-smlouva.cz, který přináší přehledné články o právních dokumentech a jejich správném znění.