Každý pracovní vztah začíná podpisem pracovní smlouvy, ve které musí být uvedeno, zda se jedná o smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou. Toto rozlišení má zásadní dopad na jistotu zaměstnance, možnosti ukončení pracovního poměru i plánování budoucnosti.
Mnoho lidí přitom přesně neví, jaké jsou právní rozdíly a jaké povinnosti z jednotlivých forem vyplývají.
Co znamená pracovní smlouva na dobu určitou
Smlouva na dobu určitou se uzavírá tehdy, když má pracovní poměr trvat jen po stanovenou dobu – například na rok, do konce projektu nebo po dobu zastupování jiného zaměstnance.
Zákon umožňuje takovou smlouvu uzavřít maximálně třikrát za sebou a v celkovém trvání nejdéle tři roky. Po překročení těchto hranic se smlouva automaticky mění na pracovní poměr na dobu neurčitou.
Tento typ smlouvy se často využívá u sezónních prací, zástupů nebo při zkušebních projektech.
Co znamená pracovní smlouva na dobu neurčitou
Smlouva na dobu neurčitou je standardní formou pracovního poměru. Neobsahuje konkrétní datum ukončení a trvá, dokud jedna ze stran pracovní poměr neukončí – například výpovědí nebo dohodou.
Zaměstnanci poskytuje větší stabilitu a jistotu, že o práci nepřijdou bez vážného důvodu. Pro zaměstnavatele je naopak obtížnější pracovní poměr ukončit.
Výhody a nevýhody obou typů
Na dobu určitou:
- výhodou je flexibilita pro zaměstnavatele,
- zaměstnanec však žije v nejistotě a hrozí mu, že po vypršení smlouvy nebude prodloužena.
Na dobu neurčitou:
- zaměstnanec má jistotu a nárok na standardní ochranu podle zákoníku práce,
- zaměstnavatel má menší prostor pro rychlé ukončení pracovního poměru.
Z hlediska sociální jistoty je tedy výhodnější smlouva na dobu neurčitou, ale záleží na individuální situaci.
Jak správně uvést dobu trvání smlouvy
U smlouvy na dobu určitou musí být v textu přesně uvedeno, do kdy pracovní poměr trvá – například „do 31. prosince 2026“ nebo „po dobu trvání projektu ABC“. Bez tohoto údaje by smlouva mohla být považována za uzavřenou na dobu neurčitou.
Zákoník práce vyžaduje, aby tato informace byla jasná, srozumitelná a písemně doložená.
Co se stane po skončení doby určité
Pokud pracovní poměr na dobu určitou skončí, zaniká automaticky bez nutnosti výpovědi. Pokud zaměstnanec pokračuje v práci i po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele, považuje se smlouva za uzavřenou na dobu neurčitou.
To znamená, že stačí jediný den výkonu práce po skončení původní smlouvy a vznikne nový typ pracovního poměru.
Možnost ukončení smlouvy
Oba typy smluv lze ukončit stejnými způsoby – výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením, pokud k tomu existuje zákonný důvod. Rozdíl je pouze v tom, že smlouva na dobu určitou zaniká sama po uplynutí sjednané doby.
Nejčastější chyby v praxi
- neurčité vymezení doby trvání,
- opakované prodlužování smlouvy nad zákonný limit,
- chybějící písemná forma,
- nesprávně stanovené datum nástupu.
Tyto chyby mohou vést k neplatnosti smlouvy nebo ke vzniku pracovního poměru na dobu neurčitou bez vědomí zaměstnavatele.
Jaký typ smlouvy je výhodnější
Pro zaměstnance bývá výhodnější pracovní smlouva na dobu neurčitou, která přináší vyšší jistotu, nárok na odstupné a větší ochranu při výpovědi.
Zaměstnavatelé často volí smlouvu na dobu určitou z důvodu flexibility, ale měli by respektovat zákonné limity a pravidla prodlužování.
Praktické doporučení
Před podpisem smlouvy je vhodné zkontrolovat, zda je přesně uvedeno, o jaký typ pracovního poměru jde, jak dlouho má trvat a jaká jsou pravidla jeho prodloužení.
Další užitečné informace o sepisování právních dokumentů můžete najít i na webu kupni-smlouva.cz, kde se podrobně vysvětluje, jak správně připravit a kontrolovat smlouvy z pohledu práva.