Pracovní smlouva na dobu určitou patří mezi nejčastější formy pracovních vztahů. Zaměstnavatelé ji volí zejména v případech, kdy potřebují pracovníka pouze na omezený čas – například jako zástup za dovolenou, během projektu nebo sezónní práce. I tak má ale tento typ smlouvy jasně stanovená pravidla, která musí být dodržena.
Jak dlouho může pracovní smlouva na dobu určitou trvat
Podle zákoníku práce lze pracovní smlouvu na dobu určitou sjednat maximálně na tři roky. Zároveň ji lze prodloužit nebo opakovat nejvýše dvakrát. To znamená, že zaměstnanec může u jednoho zaměstnavatele pracovat na dobu určitou nejdéle devět let (3 + 3 + 3).
Po překročení tohoto limitu se pracovní poměr automaticky považuje za smlouvu na dobu neurčitou, i když je formálně uzavřena jinak.
Jak správně prodloužit pracovní smlouvu
Prodloužení pracovní smlouvy musí být provedeno písemně a obě strany musí vyjádřit souhlas. Nejčastěji se sepisuje krátký dodatek, který uvádí nové datum ukončení pracovního poměru. Pokud by prodloužení nebylo písemné, bylo by podle zákoníku práce neplatné.
Důležité je, aby prodloužení navazovalo na předchozí pracovní poměr bez přerušení delšího než 6 měsíců. Pokud by přestávka byla delší, může zaměstnavatel uzavřít novou smlouvu, aniž by se započítávala do zákonného limitu tří opakování.
Výjimky z pravidla tří prodloužení
Zákon umožňuje několik výjimek, kdy lze dobu určitou prodlužovat bez omezení. Typicky se to týká zástupů za mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, nebo případů, kdy se práce koná pouze sezónně.
Další výjimkou jsou manažerské nebo specializované pozice, kde se vyžaduje vyšší flexibilita. V těchto situacích ale musí být výjimka výslovně uvedena v pracovní smlouvě, jinak by se automaticky uplatnilo standardní omezení.
Přechod na pracovní poměr na dobu neurčitou
Pokud zaměstnanec pracuje u stejného zaměstnavatele déle, než zákon dovoluje, nebo pokud pokračuje v práci po skončení smlouvy bez nové dohody, vzniká pracovní poměr na dobu neurčitou.
To platí i v případě, že zaměstnavatel neformálně prodlouží spolupráci bez písemného dodatku. Zaměstnanec tak získává větší jistotu – například delší výpovědní lhůtu nebo ochranu při propouštění.
Praktické rady pro zaměstnance
Před podpisem dodatku je vhodné zkontrolovat, kolikrát již byla smlouva prodloužena. Pokud se blíží konec třetího období, může být výhodné se zaměstnavatelem vyjednávat o změně na dobu neurčitou.
Zaměstnanec by měl mít také jistotu, že v dodatku nejsou změněny jiné podmínky – například pracovní náplň nebo mzda. Pokud se mění více než jen délka trvání smlouvy, je lepší sepsat novou smlouvu, nikoli pouhý dodatek.
Shrnutí
Prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou je běžné, ale musí být vždy provedeno písemně a v souladu se zákonem. Zákoník práce stanoví jasný limit – maximálně tři roky s možností dvou prodloužení. Po překročení této hranice se smlouva automaticky mění na dobu neurčitou.
Zaměstnanci by měli sledovat, kolikrát byla smlouva prodloužena, a dbát na to, aby jakékoli změny byly podepsány oběma stranami. Pečlivé hlídání těchto pravidel pomůže předejít zbytečným sporům i neplatným smlouvám.