Pracovní smlouva na dobu určitou patří mezi nejčastěji využívané formy zaměstnání. Umožňuje zaměstnavateli uzavřít pracovní poměr jen na konkrétní období, například na jeden rok nebo na trvání určitého projektu. Zákoník práce však přesně vymezuje, kdy a jak lze tento typ smlouvy použít, aby nedocházelo k obcházení práv zaměstnanců.
Jak funguje pracovní smlouva na dobu určitou
Smlouva na dobu určitou musí vždy obsahovat konkrétní datum ukončení, případně jiný jasný způsob určení konce pracovního poměru, například dokončením projektu nebo návratem zaměstnance z mateřské dovolené. Pokud chybí přesné vymezení, považuje se smlouva automaticky za uzavřenou na dobu neurčitou.
Podle zákoníku práce může být pracovní poměr na dobu určitou sjednán nejdéle na tři roky a opakován maximálně dvakrát za sebou. Celkem tedy může trvat nejvýše devět let. Po uplynutí této doby musí zaměstnavatel nabídnout pracovní poměr na dobu neurčitou, jinak by se dopustil porušení zákona.
Kdy se vyplatí smlouva na dobu neurčitou
Pracovní smlouva na dobu neurčitou poskytuje zaměstnanci vyšší jistotu a ochranu. Není omezena časem a může být ukončena pouze zákonem stanovenými způsoby – výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením. Zaměstnanec tak má větší stabilitu, například při žádosti o hypotéku nebo při plánování dlouhodobých závazků.
Zaměstnavatel naopak využívá smlouvu na dobu určitou, pokud potřebuje pracovníka jen na přechodnou dobu, při sezónních pracech nebo v rámci zástupu. Důležité je, aby byl účel jasně popsán a nebylo možné tvrdit, že zaměstnavatel využívá opakované krátkodobé smlouvy k obcházení zákona.
Pravidla pro prodlužování a opakování
Každé prodloužení nebo opakování smlouvy na dobu určitou se považuje za nové sjednání. Pokud by zaměstnavatel uzavíral smlouvy opakovaně a bez objektivního důvodu, může se pracovní poměr považovat za trvalý. Zákon tím chrání zaměstnance před nejistotou a zneužíváním dočasných pracovních poměrů.
Je důležité, aby prodloužení bylo provedeno písemně před uplynutím původní doby. Jakékoli dodatečné změny po skončení smlouvy by byly neplatné. V případě potřeby změny pracovních podmínek se doporučuje uzavřít dodatek, který jasně stanoví nové parametry pracovního vztahu.
Doba určitá, práva a povinnosti
Zaměstnanci pracující na dobu určitou mají stejná práva jako ti na dobu neurčitou. Mají nárok na dovolenou, odstupné, pracovní volno i ochranu před diskriminací. Rozdíl je pouze v délce trvání smlouvy. Pokud je zaměstnanec spokojen a pracovní vztah funguje, lze po uplynutí doby určit sjednat novou smlouvu nebo přejít na dobu neurčitou.
Praktické souvislosti a příklady
V praxi se často setkáváme s případy, kdy zaměstnavatel prodlužuje pracovní smlouvy opakovaně bez objektivního důvodu. Takový postup je v rozporu se zákonem a může vést k soudnímu sporu. Naopak v některých profesích, například ve školství nebo ve zdravotnictví, je uzavírání smluv na dobu určitou běžnou praxí.
Při podpisu smlouvy se doporučuje pečlivě číst i doplňující ustanovení o pracovní době, mzdě či zkušební době. Každý detail může ovlivnit, jak snadno lze pracovní poměr ukončit.
Pokud je součástí práce i časté cestování, vyplatí se znát pravidla pro služební cesty a povinnosti související s administrativou. Zaměstnanci, kteří používají služební automobil, by měli mít přehled i o nákladech spojených s dálniční známkou. Přehledné informace o jejích typech, cenách a platnosti najdete na webu dalnicniznamka.cz.